Dle informací z médií má docházet při uzavírání profesionálních smluv se sportovci v některých případech k obcházení opatření vlády, nyní Ministerstva zdravotnictví, týkající se omezení sportovních aktivit v souvislosti s koronavirovou krizí. Dohled nad dodržováním opatření vyplývajících z uvedených opatření je v kompetenci Ministerstva zdravotnictví, Krajských hygienických stanic a dalších orgánů. S cílem pomoci sportovním klubům vyhnout se případnému porušování jejich povinností v souvislosti s údajným uzavíráním profesionálních smluv se sportovci, jejichž cílem má být obcházení opatření přijatých k zajištění bezpečnosti obyvatel Národní sportovní agentura vydává následující stanovisko a doporučení:
Dle převažujících názorů odborníků v pracovněprávní oblasti, lze profesionálního sportovce definovat takto:
jedná se o fyzickou osobu, jejíž primární příjem plyne z úplatného provozování sportovní činnosti, která je hlavním předmětem jejího zájmu a (zpravidla) obživy, a která v návaznosti na ujednání se sportovním klubem nemůže poskytovat své (sportovní) služby ostatním klubům.
Ve věci uzavírání smluv se sportovci mladšími 15 let – občanský zákoník v ustanovení § 34 výslovně zakazuje závislou práci nezletilých mladších 15 let, nebo nezletilých, kteří neukončili povinnou školní docházku. Dále však v tomto ustanovení povoluje výkon umělecké, kulturní, reklamní nebo sportovní činnosti. Tato problematika je dále upravena v § 121 – 124 zákona o zaměstnanosti. Zákon tedy za splnění zákonných podmínek povoluje výkon sportovní činnosti nezletilých mladších 15 let.
Zdálo by se tedy, že pokud se jedná o profesionální sportovce dle těchto definic, neměl by zde být žádný právní problém. V návaznosti na ustanovení § 580 občanského zákoníku, je však neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Popsaný trend v uzavírání profesionálních smluv se sportovci pouze za účelem toho, aby jim bylo umožněno sportovat, tedy aby na ně platila stanovená výjimka , je právě tím právním jednáním, které obchází zákon. Obcházení zákona lze vymezit jako situaci, kdy se někdo chová podle právní normy (secundum legem), ale tak, aby záměrně dosáhl výsledku právní normou nepředvídaného a nežádoucího. Právním následkem obcházení zákona je absolutní neplatnost právního jednání, což znamená, že se na toto právní jednání hledí jakoby nebylo učiněno, a proto nemá žádné právní následky.
Doporučujeme proto sportovním klubům postupovat tak, aby jejich jednání v souvislosti s uzavíráním profesionálních smluv nemohlo být posuzováno jako nezákonné, a dokonce jako účelové s cílem obcházet opatření přijatá k zajištění bezpečnosti obyvatel v souvislosti s probíhající pandemií.