Zajistit bezpečné prostředí, rovné podmínky a dodržení lidskoprávních standardů ve sportovním prostředí je cílem snahy vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové, Národní sportovní agentury (NSA), Českého olympijského výboru (ČOV) i dalších sportovních organizací. Záměr, dosavadní výsledky a cíle představili na společné tiskové konferenci v pondělí 8. dubna zmocněnkyně pro lidská práva, předseda NSA Ondřej Šebek, místopředsedkyně Komise pro rovné příležitosti ve sportu ČOV Denisa Kubová a Monika Vlčková Míčková, ambasadorka organizace Trénujeme s respektem a trenérka a bývalá reprezentantka ČR v moderní gymnastice.
„Data i osobní svědectví některých sportovců a sportovkyň ukazují, že prostředí sportu je více rizikové vůči negativním fenoménům – různým formám násilí, šikany, zraňujících verbálních útoků. Jsou přítomné jak v profesionálním, tak v amatérském sportu a mohou mít závažné důsledky v osobním životě i pro společnost,” uvedla zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. „Proto jsem ráda, že se podařilo propojit různé aktéry a přijít s konkrétním plánem změn, díky kterým bude sportovní prostředí bezpečnější,” dodala.
V uplynulém půlroce se konala série expertních kulatých stolů zaměřených obecně na téma lidských práv a sportu a specifické zranitelné skupiny: děti a mládež a ženy. Na začátku června je v plánu další orientovaný na sport lidí s handicapem.
Před prázdninami bude hotová první verze obecného Etického kodexu, s nímž následně budou pracovat jednotlivé sportovní svazy a organizace. Kodex vymezí, co znamená pojem bezpečné prostředí a definuje také práva a povinnosti pro trenérskou obec, sportovce, ale také rodiče.
V gesci Národní sportovní agentury je vznik Platformy bezpečného sportu a zavedení nových rolí – ombudsosoby a tzv. ochránců (safeguard officers). Na ně se budou moci obracet ti, kdo zažijí špatné zacházen nebo budou jeho svědky. Jejich úkolem bude prošetření podnětů i sdílení dobré praxe. NSA také předloží do konce roku věcný návrh zákona o sportu, v němž bude část věnovaná opatřením proti negativním jevům.
„Jsme si vědomi rizika řady negativních jevů spojených se sportem. Ať už hovoříme o šikaně či diskriminaci při aktivním sportování, jak již bylo zmíněno, a jednoznačně to nelze přehlížet. Stejně tak naši velkou pozornost zaslouží kultivace sportovního a diváckého prostředí, aby na stadionech mezi fanoušky a sportovci, případně rozhodčími a trenéry bylo bezpečno. Na to samozřejmě myslíme. Chceme sport bezpečný a tím přístupný pro všechny bez rozdílu. Ať už sportují aktivně či pasivně, na amatérské úrovni, nebo jsou to profesionálové,“ uvedl předseda NSA Ondřej Šebek.
K obdobným opatřením jako je zavádění monitoringu negativních jevů nebo vzdělávání trenérů, dětí i rodičů přistupují také velké mezinárodní sportovní organizace – například Mezinárodní olympijský výbor. Jejich iniciativa se pak přenáší na národní úroveň.
„Naším cílem je vytvoření bezpečného prostředí nejen pro dětské a dospělé sportovce, ale i pro další osoby působící ve sportovním prostředí – např. trenéry, rozhodčí, funkcionáře. Český olympijský výbor se tématu věnuje dlouhodobě, např. formou edukačních zón pro děti na Olympijských festivalech či každoročním mentoringem pro ženy. V roce 2022 jsme představili Media Guide, jehož cílem je přispět k vyrovnanému mediálnímu obrazu mužů a žen ve sportu a odstranění negativních projevů, např. bodyshamingu. V roce 2023 jsme představili Národní akční plán pro zvýšení počtu žen ve vedoucích pozicích. Naším plánem pro následujících 5 let je dosáhnout co nejvíce vyrovnaného počtu mužů a žen nejen ve funkcích, ale i zvýšit počet žen mezi trenérkami, rozhodčími či členkami realizačních týmů,” představila konkrétní aktivity Českého olympijského výboru Denisa Kubová.
“Sport mi přinesl hodně radosti, ale také negativní zážitky daleko za hranicí etických standardů. Dnes vím, že není správné trénovat a závodit se zraněním, že šikana ani fyzické a psychické ubližování nejsou a nemají být součástí tréninku. Je důležité, aby tato praxe zmizela a aby všichni, kdo prožívají něco podobného, věděli, že chyba není v nich a měli se kam obrátit pro pomoc,” uzavřela Monika Vlčková Míčková.