Markéta je mladá a velmi nadějná lezkyně a členka české reprezentace v soutěžním lezení. Specializuje se především na lezení na obtížnost, ale také bouldering. V obou disciplínách má parádně nakročeno, a to jak na české, tak i mezinárodní úrovni. Přednost dává většinou skalám, ale jak sama říká, když jsou na stěně dobře postavené cesty, tak je rozhodování těžké. Do tréninku a přípravy dává vše, za svými sny si jde cílevědomě, tvrdě, ale s pokorou. Ačkoliv Markét baví i jiné sporty, tak lezení je na prvním místě a až jednou dozávodí, ráda by u něj zůstala jako fyzioterapeut nebo trenér.
Čeho chceš ve sportovní kariéře dosáhnout a co tě k tomu motivuje?
Chtěla bych podávat svoje maximum na všech závodech, kterých se zúčastním, na skalách, ale i na tréninku. Neustále se zlepšovat a u toho být šťastná. Zúčastnit se Olympiády, která byla mým snem ještě, když lezení na OH nebylo, a samozřejmě ji vyhrát. Na skalách bych si chtěla zapsat prvovýstup nějaké super těžké cesty. Motivující jsou pro mě samotné výzvy, když vidím, jak se posouvám a vědomí, že toho můžu opravdu dosáhnout.
Co považuješ za svůj největší dosavadní úspěch?
Na skalách určitě „Pijane trójkaty“ 8c v Polsku. Na závodech 3. místo na Mistrovství Evropy juniorů 2019 v boulderingu v Brixenu, tam mě to hrozně bavilo a myslím, že se mi tam podařilo lézt s čistou hlavou. V obtížnosti asi 1. bedna v mládežnické kategorii v Usteru 2018 nebo 2. místo v Ausburgu 2020.
Co považuješ na tvém sportu / disciplíně nejnáročnější?
Lezení je všestranný sport, je tam kousek od všeho. Za mě je asi nejnáročnější psychická vytrvalost. Jít dál i když se zrovna nedaří a v každém kroku si říct, že ještě můžu. Ale naštěstí se všechno dá posílit.
Jakým stylem regeneruješ?
Po tréninku protahování nebo válcování. Ve volném dnu jsem vždy byla zvyklá na delší protahování nebo jógu. Další den jsem nebyla ztuhlá a cítila se lépe. Teď se protahování snažím vyměnit za válcování nebo masáž, ale ještě nemůžu posoudit, jestli to funguje lépe.
Cítíš, že ti disciplína získaná ve sportu pomáhá i v běžném životě?
Ano, myslím si, že se obě oblasti vzájemně hodně ovlivňují. Například když si něco přečtu, tak se to snažím promítnout v lezení a naopak. To že můžu zabrat na stěně, tak přece můžu zabrat i ve škole. Někdy to je ale i přítěží. Spoustu věcí musím mít udělané do puntíku přesně a ten perfekcionalismus si myslím, že v životě není až tak potřebný, strávím tím strašně moc času a stejně nejsem úplně spokojená.
Jaké vlastnosti by měl mít podle tebe úspěšný vrcholový sportovec?
Sport by ho to měl bavit, měl by být disciplinovaný, vytrvalý, nevzdávat se, vědět co chce a jít si za tím každý den.
Čemu se věnuješ kromě sportu?
Škola a sport mě dokážou dost zaměstnat, ale snažím se více číst o zajímavých tématech a zjišťovat, co vlastně trénuju.
Jak vypadá tvůj ideální volný večer?
Když se nepočítá škola, tak bych se protáhla/vyválcovala. Pak si dala večeři, dlouhou teplou vanu a někde bych vpasovala čtení knížky. A nakonec šla brzo spát.
Jaký je tvůj oblíbený “cheat meal”?
U mě je cheat spíš v množství, protože to jsou oříšky, z nich nejvíc kešu a pistácie a pak čokoláda.
Jakého sportovce v historii, případně ve svém sportu, nejvíce obdivuješ?
Emila Zátopka, Adama Ondru. Oba museli svůj sport milovat, aby se dostali tak daleko a vysoko. Jsou prostě top!
Uzavřené otázky na odlehčení
- Lyže nebo snowboard? Lyžovala jsem už od malička, ale předminulý rok jsem začala na snowboardu. Je to větší zábava, když se to neumí a pomalu, ale úspěšně učí.
- Těstoviny nebo rýže? Těstoviny.
- Psi nebo kočky? Psi.
- Mytí nádobí nebo žehlení? Naštěstí máme myčku, takže nádobí.
- Moře nebo hory? Skály u moře.